САРЫАДЫР ШОҚЫСЫН ДАҒЫ АРХЕОЛОГИЯЛЫҚ ЕСКЕРТКІШТЕРДІ ЗЕРТТЕУ (археология және биіктік түсірілім)

Авторы

  • Эмма Усманова Қарағанды университетінің Сарыарқа археологиялық институтының ғылыми қызметкері, Қарағанды қ., Қазақстан
  • Жамбыл Жұмабеков Е.А. Бөкетов атындағы Қарағанды университет, Қарағанды қ., Қазақстан
  • Ерболат Рақманқұлов «Бозоқ» Мемлекеттік тарихи-мәдени қорық музейінің ғылыми қызметкері, Нұр-Cұлтан қ., Қазақстан
  • Айдын Жүнісханов 3Л.Н. Гумилев атындағы Еуразия ұлттық университет, Нұр-Cұлтан қ., Қазақстан
  • Сырым Есен 3Л.Н. Гумилев атындағы Еуразия ұлттық университет, Нұр-Cұлтан қ., Қазақстан

DOI:

https://doi.org/10.52967/akz2021.1.11.54.71

Түйін сөздер:

археология, қыпшақ жерлеу дәстүрі, тұғыртас, Беғазы-Дәндібай мәдениеті, топоним

Аннотация (түйіндеме)

Мақалада Сарыадыр шоқысында (Қарағанды облысы, Ұлытау ауданы, Қорғасын ауылы) зерттелген екі жерлеу құрылысының нәтижелері баяндалады. Нысан Қараторғай тау тізбегіне жатады және Қараторғай өзенінің
бойында орналасқан. Археологиялық тұрғыдан аймақ өте аз зерттелген. Биіктен түсірілген суреттер мен археологиялық зерттеу жұмыстары жергілікті ландшафтыда ескерткіштердің орналасу ерекшеліктерін анықтауға мүмкіндік берді. Құрылыстың мәдени-хронологиялық шегі жерлеу ғұрпының негізінде анықталды. Тігінен қойылған
тұғыртас бар, тас құрылысты Сарыадыр 1 құрылысы – XIII–XIV ғасырдың бірінші жартысымен мерзімделетін кейінгі қыпшақ заманының жерлеу дәстүріне тән ескерткіш. Адамның аяқ сүйектерінің жекелеген бөліктерін темір пышақ және жебе ұшы сияқты ахіреттік заттарымен қоса жерлеу өзіндік ерекше бір жерлеу дәстүрі болып табылады.
Сарыадыр 2 – аза тұту мақсатында тұрғызылған оба болуы мүмкін және ол кенотафтар қатарына жатады. Тас конструкциядан «қойтас» типіндегі тұғыртас анықталды. Ескерткіш соңғы қола дәуірінің Беғазы – Дәндібай мәдениетіне тиесілі. Сарыадыр
топонимін зерттелген нысандарда жасалған көне рәсімдермен салыстырмалы талдау нәтижелері аталмыш шоқының Ұлытау өңірінің көшпелілерінің мәдениетінде сакралды мәнге ие болғандығын көрсетті.

Библиографиялық сілтемелер

Bisembayev, A. A. 2003. Arkheologicheskiye pamyatniki kochevnikov srednevekoviya Zapadnogo Kazakhstana (VIII–XVIII vv.) (Archaeological sites of the nomads of the Middle Ages of Western Kazakhstan (VIII–XVIII centuries). Uralsk: West Kazakhstan regional center of history and archeology Publ. (in Russian).

Botalov, S. G. 2019. U istokov yuzhnouralskikh narodov. Yuzhnyy Ural v epokhu Zolotoy Ordy (IX – nachalo XV veka) (At the origins of the South Ural peoples. Southern Urals in the era of the Golden Horde (IX – early XV centuries). 8 vol. Vol. 5. Chelyabinsk: South Ural State University Publ. (in Russian).

Geologicheskaya harakteristika mestorozhdeniya Kurgasyn (Geological characteristics of the Kurgasyn deposit). URL: https://studbooks.net/1772478/geografiya/geologicheskaya_harakteristika#16

Janaydarov, O. K. 2014. Kazakh jerinin 100 anyz (100 Legends of the Kazakh land). Vol. 4. Almaty: “Soraba” Publ. (in Kazakh).

Ivanov, V. I., Kriger, V. A. 1988. Kurgany kypchakskogo vremeni na Yuzhnom Urale. (Mounds of the Kypchak time in the South Urals). Moscow: “Nauka” Publ. (in Russian).

Ivanov, V. I. 2013. In: Tyurkskiye kochevniki Yevrazii (kimaki, kipchaki, polovtsy…) (Turkic nomads of Eurasia (Kimaks, Kipchaks, Polovtsians...)). Vol. 2. Kazan: “Ikhlas” Publ.; Sh. Marjani Institute of History AN RT, 77–100 (in Russian).

Kazakh tilinin sozdigi (Dictionary of the Kazakh language). 1999. Almaty: “Dayk Press” Publ. (in Kazakh).

Kononov, A. N. 1975 (1978). Tyurkologicheskiy sbornik (Turkological collection). Moscow: “Eastern Literature” Publ., 159–179 (in Russian).

Karaturgaj, gornyj kryazh (Karaturgai, mountain range). URL: https://ru.wikisource.org/wiki/ЭСБЕ/Каратургай,_горный_кряж

Margulan, A. Kh. 1979. Begazy-dandybayevskaya kultura Tsentralnogo Kazakhstana. (Begazy-Dandybay culture of Central Kazakhstan). Alma-Ata: “Nauka” KazSSR (in Russian).

Mogilnikov, V. A. 1981. In: Archeology of USSR. Moscow: “Nauka” Publ., 194‑200 (in Russian).

Nurmaganbetov, A. 1994. Bes zhүz bes soz (Five hundred five words). Almaty: “Rauan” Publ. (in Kazakh).

Usmanova, E. R., Dremov, I. I., Panyushkina, I. P., Kolbina, A. V. 2018. In: Archeology, Ethnography and Anthropology of Eurasia, 46, No. 2, 106–113 (in Russian).

Yskakov, A., Syzdykova, R., Sarybayev, Sh. 1966. Kazakh tilinin kyskasha etymology sozdigi (Short Etymological Dictionary of the Kazakh language). Almaty: “Nauka” Publ. (in Kazakh).

Yarygin, S. A. 2011. In: Baitanayev, B. A., Beisenov, A. Z. (eds.). Arheologiya Kazahstana v epohu Nezavisimosti: itogi, perspektivy (Archeology of Kazakhstan in the era of Independence: results, prospects). Vol. 1. Almaty: A.Kh. Margulan Institute of Archeology, 408–416 (in Russian).

Загрузки

Опубликован

2021-03-25

Қалай дәйексөз келтіруге болады

Усманова, Э., Жұмабеков, Д., Рақманқұлов, Е., Жүнісханов, А., & Есен, С. (2021). САРЫАДЫР ШОҚЫСЫН ДАҒЫ АРХЕОЛОГИЯЛЫҚ ЕСКЕРТКІШТЕРДІ ЗЕРТТЕУ (археология және биіктік түсірілім). Қазақстан археологиясы, (1 (11), 54–71. https://doi.org/10.52967/akz2021.1.11.54.71

Выпуск

Бөлім

Далалық зерттеулер

Aynı yazar(lar)ın dergideki en çok okunan makaleleri